Kromě reagování na zdravotní a psychologické potřeby HN musí poskytovatel zdravotní péče také reagovat na svou bezpečnost zavedením jakého postupu?
Vyhodnocení rizik:
Proveďte důkladné posouzení rizik, abyste identifikovali potenciální bezpečnostní rizika a zranitelnosti HN. To zahrnuje hodnocení prostředí HN, fyzického a duševního zdraví, systému sociální podpory a jakékoli anamnézy násilí nebo sebepoškozování.
Bezpečnostní plánování:
Ve spolupráci s HN vypracujte bezpečnostní plán. Plán by měl obsahovat strategie pro zvládání stresu, zvládání obtížných emocí a zajištění osobní bezpečnosti. To může zahrnovat zřízení bezpečného prostoru v domově HN, identifikaci důvěryhodných osob pro podporu a vypracování krizového plánu.
Správa léků:
Pokud HN bere léky na svůj duševní stav, zajistěte, aby je užívali podle předpisu a sledujte případné nežádoucí účinky. Léky mohou hrát zásadní roli při stabilizaci nálady HN a snížení rizika bezpečnostních incidentů.
Dohled a monitorování:
V závislosti na úrovni rizika mohou HN vyžadovat pečlivý dohled nebo sledování, aby byla zajištěna jejich bezpečnost. To může zahrnovat pravidelné kontroly, telefonáty nebo domácí návštěvy poskytovatele zdravotní péče nebo pracovníka podpory.
Úprava prostředí:
Proveďte nezbytné úpravy prostředí HN, abyste minimalizovali potenciální nebezpečí a podpořili bezpečnost. To může zahrnovat odstranění ostrých předmětů, zajištění oken a dveří a instalaci pomocných zařízení, která zabrání pádu nebo zranění.
Krizová intervence:
Vypracujte plán krizové intervence, který nastiňuje kroky, které je třeba podniknout v případě mimořádné události nebo krizové situace. Tento plán by měl obsahovat kontaktní informace na pohotovostní služby, krizové horké linky a odborníky na duševní zdraví.
Zavedením těchto postupů mohou poskytovatelé zdravotní péče pomoci zajistit bezpečnost a pohodu HN při řešení jejich lékařských a psychologických potřeb.
