Jak se léčila chřipka z roku 1918?

Chřipka z roku 1918, známá také jako španělská chřipka, byla zničující celosvětová pandemie, která způsobila miliony úmrtí. V té době neexistovala žádná specifická léčba chřipky a zdravotníci se spoléhali na podpůrná opatření, která pacientům pomohou zvládat příznaky a předcházet komplikacím. Některé běžné léčby zahrnovaly:

1. Klid na lůžku:Pacientům bylo doporučeno odpočívat na lůžku, aby si šetřili energii a podpořili zotavení.

2. Tekutiny a výživa:Nezbytná byla dostatečná hydratace a pacienti byli povzbuzováni, aby pili hodně tekutin, jako je voda, vývar a ovocné šťávy. Pro podporu imunitního systému organismu byla doporučována i výživná strava.

3. Aspirin:Aspirin se běžně používal ke snížení horečky, bolestí a bolestí spojených s chřipkou. Nebylo to však bez rizik, zejména při užívání ve vysokých dávkách.

4. Opiáty:V těžkých případech byly opiáty, jako je morfin, někdy použity k úlevě od bolesti a nepohodlí.

5. Kyslíková terapie:U pacientů s těžkou respirační tísní byla kyslíková terapie poskytována pomocí časných forem kyslíkových nádrží nebo masek.

6. Domácí léky a tradiční postupy:Zkoušely se různé tradiční léky a domácí směsi, včetně bylinných čajů, inhalace páry, obkladů a lidových léků, i když jejich účinnost byla často sporná.

7. Podpůrná péče:Sestry hrály klíčovou roli při poskytování podpůrné péče pacientům, sledování jejich stavu, podávání léků a poskytování emoční podpory v tomto náročném období.

Je důležité poznamenat, že lékařské chápání a léčba infekčních nemocí byly na počátku 20. století ve srovnání s dnešními pokročilými lékařskými zásahy a poznatky omezené. Nedostatek účinných vakcín a antivirotik ztížil kontrolu šíření chřipky z roku 1918 a na celém světě byly ztraceny miliony životů.