Jaká je prognóza pro pacienta postiženého histiocytózou X?
Prognóza pro pacienta postiženého histiocytózou X závisí na typu a rozsahu onemocnění.
Histiocytóza z Langerhansových buněk (LCH)
Prognóza LCH je obecně dobrá, s 5letou mírou přežití přes 90 %. Prognóza však může být horší u pacientů s multisystémovým onemocněním nebo s postižením centrálního nervového systému (CNS).
Erdheim-Chesterova choroba (ECD)
Prognóza ECD je proměnlivá, ale 5leté přežití se odhaduje na přibližně 50 %. Prognóza je horší u pacientů s rozšířeným onemocněním nebo s postižením srdce či plic.
Rosai-Dorfmanova nemoc (RDD)
Prognóza RDD je obecně dobrá, s 5letou mírou přežití přes 90 %. Prognóza však může být horší u pacientů s rozšířeným onemocněním nebo s postižením CNS.
Sinusová histiocytóza s masivní lymfadenopatií (SHML)
Prognóza SHML je proměnlivá, ale 5leté přežití se odhaduje na přibližně 50 %. Prognóza je horší u pacientů s rozšířeným onemocněním nebo s postižením CNS.
Hemofagocytární lymfohistiocytóza (HLH)
Prognóza HLH je špatná, s pětiletým přežitím méně než 20 %. Prognóza je horší u pacientů se základními genetickými poruchami nebo s infekcemi.
Léčba histiocytózy X typicky zahrnuje chemoterapii, radiační terapii a chirurgický zákrok. Cílem léčby je kontrolovat onemocnění a předcházet komplikacím.