Jak se sarkoidóza diagnostikuje?

Sarkoidóza je diagnostikována na základě kombinace klinických příznaků pacienta, zobrazovacích nálezů, laboratorních testů a někdy i biopsie. Zde je přehled diagnostického procesu:

1. Anamnéza a příznaky:

- Lékař provede podrobnou anamnézu a zaznamená příznaky, jako je dušnost, kašel, únava, bolesti kloubů, kožní vyrážka nebo problémy s očima.

2. Fyzické vyšetření:

- Lékař provede fyzikální vyšetření, aby posoudil celkový zdravotní stav, poslechl plíce, nahmatal oteklé lymfatické uzliny a zkontroloval případné kožní léze.

3. Zobrazovací testy:

- Rentgen hrudníku:Může odhalit přítomnost postižení plic, jako je zánět nebo zjizvení.

- Počítačová tomografie (CT):Poskytuje podrobnější snímky plic a dalších orgánů k detekci abnormalit.

- Sken pozitronové emisní tomografie (PET):Dokáže identifikovat oblasti se zvýšenou metabolickou aktivitou, což může naznačovat sarkoidózní léze.

4. Laboratorní testy:

- Krevní testy:Mohou zahrnovat:

- Hladina angiotenzin-konvertujícího enzymu (ACE):Zvýšené hladiny ACE mohou být spojeny se sarkoidózou.

- Kompletní krevní obraz (CBC) a rychlost sedimentace erytrocytů (ESR):Může vykazovat známky zánětu a anémie.

- Testy jaterních funkcí:Mohou detekovat postižení jater.

- Testy funkce ledvin:K hodnocení funkce ledvin.

5. Biopsie:

- Pokud jsou jiné testy neprůkazné nebo k potvrzení diagnózy, může být nutná biopsie. Během biopsie se z postižené oblasti (jako jsou plíce, lymfatické uzliny nebo kůže) odebere malý vzorek tkáně a vyšetří se pod mikroskopem.

Kombinace těchto diagnostických technik pomáhá lékařům stanovit diagnózu sarkoidózy a určit rozsah a závažnost stavu. Sarkoidóza může být někdy obtížné diagnostikovat, protože může napodobovat jiné stavy, takže důkladné vyšetření je nezbytné.