Jaký je rozdíl mezi lékařskou diagnózou a duševní poruchou?

Lékařská diagnóza a diagnóza duševní poruchy se liší v několika klíčových ohledech:

1. Zaměření: Lékařská diagnóza se obvykle zaměřuje na identifikaci fyzické nemoci nebo zranění. Zahrnuje posouzení fyzických příznaků pacienta, provedení testů a vyšetření a určení základní příčiny zdravotního stavu.

Diagnóza duševní poruchy se naproti tomu zaměřuje na posouzení psychických symptomů a chování, které se výrazně odchylují od toho, co je považováno za normální nebo očekávané. Duševní poruchy jsou charakterizovány poruchami myšlení, emocí, chování a/nebo sociálního fungování.

2. Klasifikační systémy: Lékařské diagnózy jsou často založeny na standardizovaných klasifikačních systémech, jako je Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD) a Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM). Tyto systémy poskytují specifická kritéria a pokyny pro diagnostiku zdravotních stavů na základě jejich symptomů a závažnosti.

V souvislosti s duševním zdravím je DSM široce používán odborníky na duševní zdraví k diagnostice duševních poruch. Kategorizuje duševní poruchy do různých diagnostických kategorií na základě jejich specifických příznaků, symptomů a diagnostických kritérií.

3. Subjektivní vs. objektivní příznaky: Lékařské diagnózy často spoléhají na objektivní symptomy, které lze přímo pozorovat, měřit a testovat. Například lékařská diagnóza diabetu může zahrnovat měření hladiny glukózy v krvi a posouzení dalších fyzických indikátorů.

Na druhé straně duševní poruchy mohou zahrnovat subjektivní příznaky, které je obtížnější objektivně měřit nebo pozorovat. Tyto příznaky mohou zahrnovat pocity, myšlenky, chování a zkušenosti, které jsou hlášeny samotným jednotlivcem.

4. Léčebný přístup: Léčebný přístup pro lékařskou diagnózu obvykle zahrnuje lékařské zásahy, jako jsou léky, operace, fyzikální terapie nebo jiné lékařské postupy. Důraz je kladen na řešení fyzických příznaků a řízení základního zdravotního stavu.

V případě duševních poruch může léčba zahrnovat psychoterapii (terapii mluvením), medikaci nebo kombinaci obojího. Psychoterapie si klade za cíl řešit psychologické symptomy, vzorce myšlení, chování a základní příčiny duševní poruchy.

5. Stigma a vnímání společnosti: Lékařské diagnózy a diagnózy duševních poruch mohou mít různé společenské vnímání as nimi spojené úrovně stigmatu. Některé zdravotní stavy mohou nést méně stigmatu ve srovnání s určitými duševními poruchami.

Je však důležité si uvědomit, že jak fyzické nemoci, tak duševní poruchy jsou platnými zdravotními stavy, které vyžadují náležitou pozornost, péči a soucit bez stigmatizace.