Proč se za posledních 50 let zvýšil výskyt deprese?

Mezi odborníky na duševní zdraví a výzkumníky neexistuje jasná shoda ohledně jediného definitivního vysvětlení vnímaného nárůstu diagnózy deprese za posledních 50 let. Existuje však několik potenciálních faktorů, které byly studovány a navrženy:

Zvýšené povědomí:

Jedním z možných vysvětlení je zvýšené povědomí o problémech duševního zdraví. Díky úsilí organizací a kampaní zaměřených na duševní zdraví došlo k významnému nárůstu veřejného povědomí a porozumění depresi. Toto povědomí pravděpodobně přispělo k tomu, že více jedinců vyhledalo pomoc a bylo diagnostikováno.

Diagnostické změny:

Svou roli mohly hrát také změny diagnostických kritérií pro depresi v průběhu času. Diagnostická kritéria pro poruchy duševního zdraví, včetně deprese, stanovuje Americká psychiatrická asociace (APA) prostřednictvím svého diagnostického a statistického manuálu (DSM). Revize DSM v průběhu let někdy vedly k širším nebo inkluzivnějším kritériím pro diagnostiku deprese, což vedlo ke zjevnému nárůstu případů.

Faktory životního stylu:

Změny životního stylu, sociálních norem a společenských tlaků významně ovlivnily duševní zdraví. Faktory jako zvýšený stres, delší pracovní doba, snížená fyzická aktivita a narušené spánkové vzorce byly spojeny se zvýšeným rizikem deprese.

Sociální média a technologie:

Vzestup využívání sociálních médií a technologií, zejména mezi mladšími generacemi, proměnil sociální interakce a komunikaci. Neustálé vystavování se nerealistickým standardům krásy, nadměrnému online srovnávání a kyberšikaně může přispět ke snížení sebevědomí a negativnímu vnímání sebe sama, což může potenciálně přispívat k depresi.

Zdravotní stav a medikace:

Některé zdravotní stavy a léky mohou vést k depresi jako vedlejší účinek. S pokrokem ve zdravotnictví a delší očekávanou délkou života se také zvýšila prevalence chronických onemocnění, což vede k potenciálnímu nárůstu případů deprese.

Genetické a biologické faktory:

Výzkum naznačil, že genetické a biologické faktory mohou hrát roli v depresi. Mohla by existovat genetická složka, která činí určité jedince náchylnějšími k depresi nebo citlivějšími na environmentální stresory.

Zvýšená dostupnost péče:

Dalším faktorem je zvýšená dostupnost služeb péče o duševní zdraví. S více dostupnými zdroji, jako jsou kliniky pro duševní zdraví, horké linky a možnosti online terapie, mohou jednotlivci snáze vyhledat pomoc při problémech s duševním zdravím.

Kulturní posuny v postojích k duševnímu zdraví:

Společenské postoje k duševním chorobám se postupem času měnily, staly se přijatelnějšími a méně stigmatizujícími. Tento kulturní posun může povzbudit více jednotlivců, aby uznali své problémy s duševním zdravím a vyhledali odbornou pomoc.

Pravděpodobně kombinace těchto faktorů, spíše než jedna příčina, vedla k vnímanému nárůstu deprese za posledních 50 let. Je důležité si uvědomit, že ačkoli může být více jedinců s diagnózou deprese, nemusí to nutně znamenat exponenciální nárůst prevalence poruchy. Mohlo by to jednoduše odrážet lepší rozpoznávání, diagnostiku a podávání zpráv.