Jak a proč se vzduch při nádechu a výdechu dostává z plic ven?
Nádech (nádech):
1. Kontrakce bránice: Bránice, kopulovitý sval umístěný na základně plic, se stahuje. Tato kontrakce zvětšuje vertikální rozměr dutiny hrudní.
2. Rozšíření hrudní dutiny: Jak se bránice stahuje, táhne plíce dolů, což způsobuje roztažení hrudní dutiny. Tato expanze vytváří nižší tlak v plicích ve srovnání s atmosférickým tlakem venku.
3. Proud vzduchu: Nižší tlak v plicích vytváří tlakový gradient, který způsobuje proudění vzduchu do plic nosem nebo ústy. Vzduch prochází průdušnicí, průduškami a průduškami do alveolů, malých vzduchových vaků, kde dochází k výměně plynů.
Výdech (výdech):
1. Uvolnění bránice: Bránice se uvolňuje, pohybuje se nahoru a zmenšuje vertikální rozměr hrudní dutiny. Uvolňují se i mezižeberní svaly mezi žebry.
2. Elastický zpětný ráz plic: Plíce mají přirozenou elasticitu díky přítomnosti elastických vláken. Když se bránice a mezižeberní svaly uvolňují, elastický zpětný ráz plic způsobí jejich zpětný ráz a zmenšení objemu.
3. Proud vzduchu: Snížení objemu plic zvyšuje tlak v plicích a vytváří tlakový gradient. Tento gradient způsobuje proudění vzduchu z plic přes dýchací cesty a ven z těla nosem nebo ústy.
Pohyb vzduchu do az plic je tedy řízen změnami tlaku v hrudní dutině. Kontrakce a relaxace bránice a mezižeberních svalů mění objem hrudní dutiny a vytvářejí tlakové rozdíly, které způsobují proudění vzduchu dovnitř při nádechu a ven při výdechu.