Co se děje s buňkami při omrzlinách?

Během omrzlin podléhají buňky několika škodlivým procesům, které mohou vést k smrti a ztrátě tkáně:

1. Tvorba ledových krystalů :Extrémní chlad způsobuje zamrzání vody v buňkách a extracelulárních prostorech, což má za následek tvorbu ledových krystalků. Tyto ostré ledové krystaly mohou mechanicky narušit buněčné struktury, včetně buněčné membrány, organel a cytoskeletálních složek.

2. Dehydratace :Jak jsou molekuly vody vytahovány z buněk za vzniku ledových krystalků, buňky se dehydratují. Tato ztráta vody může narušit normální buněčné funkce, což vede k metabolické nerovnováze, dysfunkci enzymů a denaturaci bílkovin. Dehydratace také způsobuje zvýšení koncentrace rozpuštěných látek v buňkách, což vytváří osmotickou nerovnováhu, která může dále poškodit buněčné struktury.

3. Ischemie :Omrzliny mohou vést k tvorbě krevních sraženin a zúžení krevních cév, což snižuje průtok krve do postižené oblasti. Tato ischémie připravuje buňky o kyslík a základní živiny, což vede k hypoxii a vyčerpání energie. Nedostatek kyslíku může způsobit oxidační stres, generování volných radikálů, které dále poškozují buněčné komponenty.

4. Zánětlivá odezva :Omrzliny spouští v těle zánětlivou reakci, zaměřenou na hojení poškozené tkáně. Nadměrný a dlouhodobý zánět však může přispět k destrukci tkáně. Uvolnění zánětlivých mediátorů, jako jsou cytokiny a reaktivní formy kyslíku, může způsobit další poškození buněk a okolních tkání.

5. Apoptóza a nekróza :Při těžkých omrzlinách mohou buňky podstoupit apoptózu (programovaná buněčná smrt) nebo nekrózu (neregulovaná buněčná smrt). Apoptóza zahrnuje aktivaci specifických buněčných drah, které vedou k řízené destrukci buňky. Nekróza je na druhé straně charakterizována nekontrolovaným rozpadem buněk a únikem obsahu buněk, což vede k poškození tkáně a zánětu.

6. Reperfuzní poranění :Pokud se přívod krve do omrzlé oblasti obnoví příliš rychle, může to vést k reperfuznímu poškození. K tomu dochází, když náhlý příliv okysličené krve do ischemických tkání generuje výbuch volných radikálů a zánětlivých mediátorů, což způsobuje další poškození buněk.

Rozsah poškození buněk a ztráty tkáně při omrzlinách závisí na několika faktorech, včetně závažnosti a trvání vystavení chladu, stejně jako na celkovém zdraví jedince a schopnosti snášet extrémní nízké teploty.