Proč by si měl lékař dělat starosti s pacientem se slabým srdcem v celotělové sádře?

Existuje několik důvodů, proč by se lékař obával pacienta se slabým srdcem v celotělové sádře:

Hluboká žilní trombóza (DVT) :Prodloužená imobilizace, jako například pobyt v celotělové sádře, může významně zvýšit riziko rozvoje hluboké žilní trombózy (DVT). HŽT nastává, když se krevní sraženina vytvoří v hluboké žíle, obvykle v nohou. Riziko hluboké žilní trombózy je zvláště vysoké u pacientů se slabým srdcem, protože jejich srdce nemusí být schopno účinně pumpovat krev, což vede ke zpomalení oběhu a zvýšenému riziku tvorby sraženin.

Plicní embolie: Plicní embolie (PE) nastává, když krevní sraženina putuje z hluboké žíly, často v nohách, a usadí se v plicích. PE je vážný a potenciálně život ohrožující stav a pacienti se slabým srdcem jsou vystaveni vyššímu riziku komplikací, pokud se u nich rozvine PE kvůli jejich snížené schopnosti tolerovat náhlý tlak na srdce.

Srdeční selhání: Pacienti se slabým srdcem jsou již vystaveni zvýšenému riziku srdečního selhání a omezení a omezení vyplývající z celotělové sádry mohou srdce dále zatěžovat. Činnosti, jako je kašel nebo pohyb v sádře, mohou zvýšit nároky na srdce, což může vést k srdečnímu selhání, pokud srdce není schopno uspokojit zvýšenou potřebu.

Omezená mobilita: Celotělová sádra výrazně omezuje pohyblivost pacienta. To může pacientovi ztížit provádění každodenních úkolů, včetně pohybu, vstávání z postele nebo používání koupelny. Snížená pohyblivost může dále přispívat k riziku DVT a dalších komplikací.

Celkové zdraví a duševní pohoda: Slabé srdce v kombinaci s omezeními celotělové sádry může významně ovlivnit celkové zdraví a pohodu pacienta. Fyzický a emocionální stres spojený s imobilizací může vést k úzkosti, depresi a snížené kvalitě života.

Kvůli těmto obavám je nezbytné, aby byl pacient se slabým srdcem v celotělové sádře pečlivě sledován. Lékaři přijmou různá opatření k prevenci a zvládání komplikací, jako je předepisování antikoagulačních léků ke snížení rizika krevních sraženin, poskytování cvičení k udržení ohebnosti kloubů a nabídnutí psychologické podpory, která pacientovi pomůže vyrovnat se s problémy omezené pohyblivosti.