Co řídí žilní krevní tlak?
1. Žilní tón: Svalové stěny žil se mohou stahovat a relaxovat, což ovlivňuje žilní tlak. Udržování žilního tonusu je zásadní, zejména v oblastech, kde jsou žíly vystaveny vysokému tlaku, jako jsou dolní končetiny.
2. Pumpa kosterního svalstva: Činnost kosterního svalstva, zejména v lýtkových svalech, působí jako pumpa, která pohání žilní krev směrem k srdci. Když se tyto svaly stahují, stlačují blízké žíly a tlačí krev nahoru proti gravitaci. To významně přispívá k žilnímu návratu a zabraňuje hromadění krve v končetinách.
3. Dýchací pumpa: Negativní nitrohrudní tlak vytvořený během inspirace způsobuje mírný pokles žilního tlaku. V důsledku toho je usnadněn žilní návrat do srdce a je zvýšen průtok krve hrudními žilami.
4. Žilní chlopně: Žíly obsahují jednocestné chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve. Tyto chlopně zajišťují správný průtok krve směrem k srdci a pomáhají udržovat vyšší žilní tlak v končetinách.
5. Funkce srdce: Pumpovací činnost srdce vytváří sílu potřebnou k pohonu krve oběhovým systémem. Pokud je narušena pumpovací schopnost srdce, např. při srdečním selhání, může to vést ke zvýšení žilního tlaku a následnému hromadění tekutiny v tkáních (edém).
6. Objem krve: Změny v objemu krve, ať už v důsledku ztráty krve nebo přetížení tekutinami, mohou ovlivnit žilní krevní tlak. Snížený objem krve může vést k hypotenzi a snížení žilního tlaku, zatímco zvýšený objem krve může způsobit hypertenzi a zvýšený žilní tlak.
7. Okrajový odpor: Odpor, s nímž se setkává krev při průtoku malými krevními cévami (arterioly), ovlivňuje žilní tlak. Zvýšený periferní odpor může zvýšit žilní tlak, zatímco snížený odpor jej může snížit.
8. Gravitace: Ve vzpřímené poloze působí gravitace silou směrem dolů na krev, což přispívá ke zvýšenému žilnímu tlaku v dolních částech těla, zejména v chodidlech a nohách. Účinky gravitace jsou výraznější u jedinců s poruchou žilní funkce nebo delším stáním či sezením.
