Jak se liší schopnost kontrakcí od ostatních svalů?

Srdeční svaly mají jedinečné kontraktilní vlastnosti, které je odlišují od kosterních a hladkých svalů. Pochopení těchto rozdílů je klíčové pro pochopení specializovaných funkcí srdce a jeho schopnosti udržovat nepřetržité pumpování.

1. Automatickost: Buňky srdečního svalu mají pozoruhodnou schopnost spontánně iniciovat a vést elektrické impulsy. Tato vnitřní vlastnost je známá jako automaticita a umožňuje srdci rytmicky bít bez vnější nervové stimulace. Srdeční převodní systém, sestávající ze specializovaných kardiostimulátorových buněk (sinoatriální uzel a atrioventrikulární uzel), koordinuje šíření elektrických signálů v celém srdci a zajišťuje pravidelný a koordinovaný vzor kontrakce.

2. Žáruvzdornost: Srdeční sval vykazuje jedinečný fenomén zvaný refrakternost, který označuje dočasnou neschopnost buňky reagovat na druhý stimul po kontrakci. Tato vlastnost je klíčová pro prevenci výskytu tetanu (trvalé kontrakce) v srdci a zajišťuje koordinovanou činnost pumpování. Refrakterní perioda buněk srdečního svalu je ve srovnání s kosterními svaly poměrně dlouhá, což umožňuje úplné uvolnění srdce před další kontrakcí.

3. Excitabilita: Buňky srdečního svalu jsou vzrušivé, což znamená, že mohou reagovat na elektrické podněty. Avšak na rozdíl od kosterních svalů, které vykazují zákon „všechno nebo nic“, buňky srdečního svalu vykazují odstupňované reakce. To znamená, že síla kontrakce se do určitého bodu zvyšuje úměrně síle elektrického stimulu. Tato odstupňovaná odezva je nezbytná pro regulaci síly kontrakce a přizpůsobení se různým požadavkům na srdce.

4. Rytmičnost: Rytmická kontrakce srdce je určujícím znakem srdečního svalu. Srdce se řídí pravidelným vzorem kontrakce a relaxace s koordinovaným sledem elektrických impulsů. Tato rytmicita je udržována autorytmickými vlastnostmi specializovaných kardiostimulátorových buněk a převodního systému, což zajišťuje nepřetržité pumpování.

5. Treppe (fenomén schodiště) :Srdeční svaly vykazují jedinečný fenomén známý jako jev schodiště nebo treppe. Když je srdce vystaveno sérii stimulů se zvyšující se frekvencí, síla kontrakce se postupně zvyšuje s každou další kontrakcí, dokud není dosaženo ustáleného stavu. Tento jev je spojen s akumulací iontů vápníku v buňkách srdečního svalu, což vede ke zvýšené kontraktilitě.

Stručně řečeno, srdeční svaly vykazují výrazné kontraktilní vlastnosti, jako je automaticita, refrakternost, excitabilita, rytmičnost a fenomén treppe. Tyto vlastnosti umožňují srdci udržovat pravidelnou, koordinovanou a účinnou pumpovací činnost po celý život, čímž plní svou zásadní roli při cirkulaci krve a dodávání kyslíku a živin do celého těla.