Proč někteří muži zjistili, že jejich role v rodině se během deprese zmenšila?

Ztráta příjmu a nezaměstnanost: Velká hospodářská krize vedla k rozsáhlým ztrátám pracovních míst a ekonomickým těžkostem, což neúměrně ovlivnilo muže, kteří byli hlavními živiteli jejich rodin. Tato ztráta příjmu a nezaměstnanost přímo ovlivnily jejich schopnost zabezpečit rodinu a zpochybnily jejich tradiční roli poskytovatelů financí.

Genderové normy a očekávání: Během deprese byly tradiční genderové role ve společnosti stále hluboce zakořeněné. Od mužů se očekávalo, že budou hlavními příjmy a ochránci svých rodin. Neschopnost plnit tuto roli kvůli nezaměstnanosti nebo sníženému příjmu by mohla vést k pocitům nedostatečnosti, studu a sníženému pocitu mužnosti.

Kulturní stigma: Muži, kteří byli nezaměstnaní nebo měli finanční problémy během deprese, často čelili společenskému stigmatu a kritice. Ve společnosti převládal názor, že muži by měli být silní a schopní zajistit svou rodinu. Toto kulturní stigma by mohlo dále nahlodat mužský pocit vlastní hodnoty a jejich vnímanou roli v rodině.

Změna dynamiky rodiny: Ekonomické napětí deprese také vedlo k posunům v dynamice rodiny. V některých případech byly ženy nuceny přijmout placenou práci mimo domov, aby doplnily rodinný příjem, čímž zpochybnily tradiční genderové role a potenciálně změnily mocenské struktury v rodinách. To by mohlo dále snížit pocit mužské dominance a důležitosti v rámci rodinné jednotky.

Větší závislost na vládní podpoře: Deprese zaznamenala bezprecedentní rozšíření vládních intervencí a programů sociální péče. To zase snížilo závislost rodin na muži jako jediném poskytovateli a zavedlo nový pocit závislosti na vnějších zdrojích podpory. To by mohlo dále odbourávat smysl mužů pro autonomii a jejich tradiční roli živitelů rodiny.