Co znamená tonikum?
1. (přídavné jméno) Týkající se nebo označující převládající výšku nebo tóninu hudební skladby.
Příklad:"Každá kapitola končí důrazně tónickým akordem, který posiluje smysl pro řešení."
2. (podstatné jméno) Tonizující látka, jako je lék, která povzbuzuje nebo obnovuje sílu.
Příklad:"Lékař předepsal tonikum, které má pacientovi pomoci zotavit se po operaci."
3. (podstatné jméno) Osvěžující nápoj, typicky sycený oxidem uhličitým a obsahující kofein.
Příklad:"Objednal jsem si tonikovou vodu s plátkem citronu."
4. (přídavné jméno) Týká se tonusu svalu, zejména stavu normálního napětí nebo kontrakce.
Příklad:"Terapeut pracoval na posílení tonických svalů na zádech pacienta."
5. (podstatné jméno) Zvuk řeči, který vzniká pravidelným kmitáním hlasivek, jako je zvuk samohlásky.
Příklad:"V lingvistice je tonická slabika taková, která nese hlavní přízvuk ve slově."
6. (přídavné jméno) Vztahující se nebo označující počáteční přízvuk nebo přízvuk ve slově nebo frázi.
Příklad:"V určitých jazycích dopadá tonický přízvuk na první slabiku každého slova."
Kontext, ve kterém se výraz "tonikum" používá, určí jeho konkrétní význam.
