Jaká je patofyziologie hypertenze vyvolané těhotenstvím?
1. Změny v krevních cévách:
Během těhotenství procházejí krevní cévy významnými změnami, aby se přizpůsobily zvýšenému průtoku krve potřebnému k podpoře rostoucího plodu. Tyto změny zahrnují vazodilataci (rozšíření cév) a zvýšenou vaskulární permeabilitu (únik tekutiny z cév). Tyto změny mohou vést k poklesu krevního tlaku, který je kompenzován zvýšením periferního cévního odporu (zúžení cév). U některých žen však tento kompenzační mechanismus selže, což vede k trvalému vysokému krevnímu tlaku.
2. Hormonální faktory:
Hormonální změny během těhotenství, zejména zvýšení hladiny estrogenu a progesteronu, mohou ovlivnit funkci krevních cév. Estrogen může způsobit vazodilataci, zatímco progesteron může zvýšit vaskulární rezistenci. Nerovnováha mezi těmito hormony může přispět k rozvoji PIH.
3. Placentární faktory:
Placenta, což je orgán, který spojuje matku s plodem, hraje v těhotenství zásadní roli. U žen s PIH se placenta nemusí správně vyvíjet nebo se může poškodit, což vede ke snížení průtoku krve do dělohy a placenty. To může způsobit zánět a oxidační stres, který může dále přispívat k vysokému krevnímu tlaku.
4. Aktivace imunitního systému:
Těhotenství je spojeno s posunem imunitního systému, který se stává tolerantnějším k přítomnosti cizích antigenů z plodu. U některých žen může tato imunitní dysregulace vést k aktivaci komplementového systému, části imunitního systému, která se účastní zánětu. Tato aktivace může přispět k rozvoji PIH.
5. Genetické faktory:
Existují důkazy, které naznačují, že genetické faktory mohou hrát roli ve vývoji PIH. Některé ženy mohou mít genetickou predispozici ke vzniku vysokého krevního tlaku během těhotenství.
Je důležité si uvědomit, že PIH se může pohybovat od mírné po těžkou a příznaky a komplikace se mohou lišit v závislosti na závažnosti stavu. Včasná detekce a vhodná lékařská péče jsou zásadní pro zvládání PIH a prevenci potenciálních komplikací pro matku i dítě.
