Proč se středověký lid po černé smrti hněval?

Černá smrt byla pandemie dýmějového moru, která se ve 14. století přehnala Evropou a Asií. Odhaduje se, že pandemie zabila 75 až 200 milionů lidí, tedy asi jednu třetinu populace Evropy.

Po černé smrti se mezi přeživšími rozšířil hněv a zášť. Bylo to způsobeno řadou faktorů, včetně:

* Ekonomická dislokace: Černá smrt narušila ekonomiku a způsobila rozsáhlou nezaměstnanost a chudobu. Mnoho lidí přišlo o své domovy a živobytí a někteří byli dokonce nuceni uchýlit se ke kanibalismu.

* Sociální otřesy: Černá smrt vedla ke zhroucení společenského řádu. Tradiční společenská hierarchie byla narušena a mnoho lidí začalo pochybovat o autoritě církve a šlechty.

* Náboženské pronásledování: Černá smrt byla často vnímána jako trest od Boha za hříchy lidstva. To vedlo k rozsáhlé perzekuci Židů a dalších menšinových skupin, které byly často obviňovány z moru.

* Politická nestabilita: Černá smrt také vedla k politické nestabilitě. Mnoho vlád bylo svrženo a došlo k rozsáhlému násilí a nepokojům.

Hněv a zášť, které následovaly po černé smrti, byly hlavním faktorem při vypuknutí stoleté války, která trvala od roku 1337 do roku 1453. Válka byla zničujícím konfliktem, který Evropu dále oslabil a přispěl k sociální, ekonomické a politické proměny pozdního středověku.