Jaký je rozdíl mezi neurózami a psychózami, jak mohou demografické proměnné, jako je rasa a sociální třída, ovlivnit jejich označení diagnózy?

Neurózy a psychózy

Neurózy a psychózy jsou dvě široké kategorie duševních poruch. Neurózy jsou méně závažné než psychózy a obvykle nezahrnují ztrátu testování reality. Lidé s neurózami mohou trpět úzkostí, depresí nebo obsedantně-kompulzivní poruchou. Psychózy jsou závažnější než neurózy a mohou zahrnovat ztrátu testování reality, halucinace a bludy. Lidé s psychózami mohou trpět schizofrenií, bipolární poruchou nebo velkou depresivní poruchou s psychotickými rysy.

Demografické proměnné a diagnostika

Demografické proměnné, jako je rasa, sociální třída a pohlaví, mohou ovlivnit diagnostiku a označení duševních poruch. Například u barevných lidí je pravděpodobnější, že jim bude diagnostikována schizofrenie než u bílých lidí, i když ve skutečnosti tuto poruchu pravděpodobně nemají. Je to způsobeno řadou faktorů, včetně rasismu a diskriminace v systému duševního zdraví.

Lidé z nižších socioekonomických vrstev mají také vyšší pravděpodobnost, že budou diagnostikováni s duševními poruchami než lidé z vyšších socioekonomických vrstev. Je to proto, že je u nich větší pravděpodobnost chudoby, stresu a dalších rizikových faktorů duševních onemocnění.

U žen je častěji diagnostikována úzkost a deprese než u mužů. Je to proto, že častěji zažívají traumata a další životní stresory, které mohou vést k těmto poruchám.

Je důležité si uvědomit potenciální dopad demografických proměnných na diagnostiku a označování duševních poruch. To může pomoci zajistit, aby se lidem dostalo náležité péče a léčby, kterou potřebují.

Zde je několik konkrétních příkladů toho, jak mohou demografické proměnné ovlivnit diagnostiku a označení duševních poruch:

* Rasa: Afroameričané mají větší pravděpodobnost, že budou diagnostikováni schizofrenií než bílí Američané, i když ve skutečnosti nemají větší pravděpodobnost, že budou mít tuto poruchu. Je to způsobeno řadou faktorů, včetně rasismu a diskriminace v systému duševního zdraví.

* Sociální třída: Lidé z nižších socioekonomických vrstev mají častěji diagnostikovanou duševní poruchu než lidé z vyšších socioekonomických vrstev. Je to proto, že je u nich větší pravděpodobnost chudoby, stresu a dalších rizikových faktorů duševních onemocnění.

* Pohlaví: U žen je častěji diagnostikována úzkost a deprese než u mužů. Je to proto, že častěji zažívají traumata a další životní stresory, které mohou vést k těmto poruchám.

Je důležité si uvědomit potenciální dopad demografických proměnných na diagnostiku a označování duševních poruch. To může pomoci zajistit, aby se lidem dostalo náležité péče a léčby, kterou potřebují.