Navazují lidé v depresi oční kontakt?

Lidé, kteří trpí depresí, mohou vykazovat snížený oční kontakt jako příznak jejich stavu. K tomu může dojít z různých důvodů:

Snížená sociální angažovanost: Deprese může vést ke snížení zájmu o sociální interakce, včetně očního kontaktu, který je nezbytnou součástí sociální komunikace.

Ztráta zájmu a potěšení: Anhedonie, ztráta zájmu nebo potěšení z činností, které si kdysi užívali, je běžným příznakem deprese. To se může rozšířit na sociální interakce, což vede ke snížené motivaci zapojit se do očního kontaktu.

Kognitivní poruchy: Deprese může ovlivnit kognitivní funkce, včetně koncentrace, pozornosti a paměti. To může být pro jednotlivce náročné udržovat oční kontakt důsledně během konverzace.

Vyhýbání se: Někteří jedinci s depresí se mohou zapojit do vyhýbavého chování jako způsob, jak se vyrovnat se svým emočním utrpením. To může zahrnovat vyhýbání se očnímu kontaktu, aby se zmírnily pocity sociální úzkosti nebo nepohodlí.

Nízké sebevědomí: Depresivní jedinci mohou pociťovat nízké sebevědomí a pocity bezcennosti. To v nich může vyvolat pocit sebevědomí nebo hanby, což dále snižuje jejich sklon k očnímu kontaktu.

Negativní sebevnímání: Lidé s depresí mají často negativní sebepojetí a mohou se domnívat, že je ostatní posuzují negativně. To může způsobit, že se zdráhají navazovat oční kontakt ze strachu z odmítnutí nebo kritiky.

Omezený oční kontakt však není příznakem výhradně deprese a může být také spojen s jinými stavy, kulturními normami nebo osobními preferencemi. Pokud vy nebo někdo, koho znáte, pociťujete přetrvávající příznaky deprese, je důležité vyhledat odbornou pomoc od poskytovatele duševního zdraví pro přesnou diagnózu a vhodnou léčbu.