Jaká je léčba inzulínové rezistence?
Úpravy životního stylu
1. Ztráta hmotnosti: Pokud máte nadváhu nebo obezitu, může hubnutí zlepšit citlivost na inzulín. Zaměřte se na postupný a udržitelný úbytek hmotnosti 5–10 % vaší tělesné hmotnosti.
2. Zdravá strava: Přijměte vyváženou stravu, která obsahuje dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, libových bílkovin a zdravých tuků. Omezte příjem přidaných cukrů, rafinovaných sacharidů, nezdravých tuků a zpracovaných potravin.
3. Pravidelné cvičení :Věnujte se pravidelné fyzické aktivitě, jako jsou aerobní cvičení (např. chůze, plavání, jízda na kole) a silový trénink. Zaměřte se na alespoň 30 minut středně intenzivního cvičení po většinu dní v týdnu.
4. Adekvátní spánek: Dostatek kvalitního spánku (7-8 hodin za noc) může pomoci zlepšit citlivost na inzulín.
5. Zvládání stresu: Chronický stres může zhoršit citlivost na inzulín. Cvičte techniky snižování stresu, jako je meditace, jóga, hluboké dýchání nebo trávení času v přírodě.
6. Přestat kouřit: Kouření zhoršuje inzulínovou rezistenci. Přestat kouřit může výrazně zlepšit citlivost na inzulín.
Léky
V některých případech mohou být nezbytné léky ke zvládnutí inzulinové rezistence a prevenci komplikací. Mezi běžné léky patří:
1. Metformin: Jedná se o lék první volby pro léčbu inzulínové rezistence a diabetu 2. Zvyšuje citlivost na inzulín a snižuje produkci glukózy v játrech.
2. Thiazolidindiony (TZD): Tyto léky zvyšují citlivost na inzulín v tukových a svalových buňkách a snižují produkci glukózy v játrech. Obvykle se používají v kombinaci s jinými léky.
3. Inhibitory kotransportéru sodíku a glukózy 2 (SGLT2): Tyto léky snižují hladinu glukózy v krvi zvýšením vylučování glukózy močí. Mají také příznivé účinky na citlivost na inzulín.
4. Agonisté receptoru glukagonu podobného peptidu-1 (GLP-1): Tyto léky napodobují působení GLP-1, hormonu, který zvyšuje sekreci inzulínu a potlačuje chuť k jídlu. Agonisté receptoru GLP-1 pomáhají snižovat hladinu glukózy v krvi a zlepšují citlivost na inzulín.
Zdravotnický pracovník určí nejvhodnější léčebný přístup na základě celkového zdravotního stavu jednotlivce, závažnosti inzulinové rezistence a doprovodných zdravotních stavů. Pravidelné sledování hladin glukózy v krvi a HbA1c (míra průměrné kontroly krevního cukru za poslední 2-3 měsíce) je nezbytné pro posouzení účinnosti léčby.
