Jak se udržuje krevní tlak, když se srdce nestahuje?

Zatímco se srdce nestahuje (během diastoly), několik mechanismů spolupracuje na udržení krevního tlaku a zajištění dostatečného průtoku krve v těle:

Elastický zpětný ráz tepen:

Tepny mají elastické stěny, které se při kontrakci srdce (systole) a zpětném rázu během diastoly roztahují. Tento elastický zpětný ráz pomáhá udržovat krevní tlak tím, že tlačí krev dopředu do menších krevních cév.

Obvodový odpor:

Odpor vůči průtoku krve v malých krevních cévách (arterioly) je známý jako periferní odpor. Když se srdce nestahuje, arterioly se mírně stahují, čímž se zvyšuje periferní odpor. Toto zúžení pomáhá udržovat krevní tlak tím, že zabraňuje příliš rychlému toku krve zpět do srdce.

Venózní návrat:

Žilní návrat se týká toku krve zpět do srdce z tělesných tkání. Během diastoly relaxace srdce vytváří v hrudní dutině podtlak, který pomáhá přitahovat krev zpět do srdce. Stahování kosterních svalů během dýchání a pumpování svalů nohou také napomáhá žilnímu návratu a zajišťuje nepřetržitý tok krve do srdce.

Srdeční rezerva:

Zdravé srdce má rezervní kapacitu, což znamená, že v případě potřeby může zvýšit svůj čerpací výkon. Pokud krevní tlak během diastoly výrazně poklesne, srdce může reagovat zvýšením kontrakční síly, a tím zvýšit krevní tlak.

Regulace autonomního nervového systému:

Autonomní nervový systém, konkrétně sympatikus, hraje roli v udržování krevního tlaku během diastoly. Při poklesu krevního tlaku se aktivuje sympatický nervový systém, což vede ke zrychlení srdeční frekvence, zúžení cév a zvýšené kontraktilitě srdce, což vše přispívá k udržení krevního tlaku.

Tyto mechanismy fungují v koordinaci, aby zajistily, že krevní tlak je udržován na adekvátní úrovni, i když se srdce aktivně nestahuje, což usnadňuje nepřetržitý průtok krve do orgánů a tkání v celém těle.