Pohyb glukózy přes buněčnou membránu střeva?

Pohyb glukózy přes buněčnou membránu střevních buněk je usnadněn dvěma hlavními transportními mechanismy:

1. Kotransport sodík-glukóza (SGLT1):

- SGLT1 je glukózový transportér závislý na sodíku umístěný na apikální (kartáčové) membráně střevních buněk.

- Využívá elektrochemický gradient sodných iontů, vytvořený aktivním transportem sodných iontů ze střevního lumen do enterocytů (sodno-draselná ATPázová pumpa), k řízení transportu glukózy proti jejímu koncentračnímu gradientu.

- Ionty glukózy a sodíku se vážou na transportér SGLT1 a energie ze sodíkového gradientu pohání pohyb obou molekul do enterocytu.

2. Glucose Transporter 2 (GLUT2):

- GLUT2 je facilitativní přenašeč glukózy nacházející se na bazolaterální membráně střevních buněk, která je obrácena do krevního řečiště.

- GLUT2 umožňuje transport glukózy po jejím koncentračním gradientu z enterocytu do krevního řečiště.

- Glukóza, která vstupuje do enterocytu přes SGLT1, je transportována přes buňku a vystupuje do krevního řečiště přes GLUT2.

Tyto transportní mechanismy spolupracují, aby usnadnily absorpci glukózy ze střevního lumen do krevního řečiště. SGLT1 je zodpovědný za počáteční příjem glukózy proti koncentračnímu gradientu, zatímco GLUT2 umožňuje její výstup do oběhu.