Popište reakci lidského těla na buněčné úrovni na vnímanou hrozbu hladovění, jako když člověk drží dietu nebo je nemocný?
1. Hormonální změny
- Zvýšený kortizol: V reakci na vnímané hladovění uvolňují nadledvinky stresový hormon kortizol. Kortizol pomáhá mobilizovat zásoby energie tím, že stimuluje rozklad sacharidů, bílkovin a tuků. Potlačuje také nepodstatné funkce, jako je růst a reprodukce, aby odvedl zdroje k nezbytným procesům.
- Snížený inzulín: Inzulin je hormon, který pomáhá buňkám absorbovat glukózu z krevního řečiště jako energii. Během období vnímaného hladovění se hladiny inzulínu snižují, aby se snížilo vychytávání glukózy buňkami. To umožňuje tělu šetřit glukózu pro životně důležité orgány, jako je mozek a srdce, a podporovat využívání alternativních zdrojů paliva, jako jsou uložené tuky.
- Zvýšený glukagon: Glukagon je hormon, který stimuluje játra k produkci glukózy z uloženého glykogenu. Během vnímaného hladovění se hladiny glukagonu zvyšují, aby podpořily produkci glukózy a udržely hladinu glukózy v krvi v normálním rozmezí.
2. Metabolické adaptace
- Zvýšená lipolýza: Lipolýza je proces štěpení triglyceridů (uložených tuků) na glycerol a mastné kyseliny. Když tělo vnímá nedostatek energie, zvyšuje lipolýzu, aby se mastné kyseliny uvolnily do krevního řečiště. Tyto mastné kyseliny mohou být použity jako alternativní zdroj paliva buňkami v celém těle.
- Ketóza: Pokud vnímané hladovění přetrvává, tělo se může dostat do stavu ketózy. Během ketózy játra přeměňují mastné kyseliny na ketolátky, které mohou být využity jako zdroj energie pro mozek a další tkáně. Ketóza může vést ke změnám nálady, chuti k jídlu a energetické hladiny.
- Snížená rychlost metabolismu: Aby tělo šetřilo energii, může snížit rychlost metabolismu zpomalením nepodstatných procesů. To může mít za následek snížení tělesné teploty, srdeční frekvence a frekvence dýchání.
- Katabolismus bílkovin: V extrémních případech hladovění může tělo rozložit svalovou tkáň a uvolnit aminokyseliny pro energii. Tento proces, známý jako proteinový katabolismus, může vést ke ztrátě svalové hmoty a slabosti.
Celkově reakce těla na vnímané hladovění zahrnuje koordinovanou sérii hormonálních a metabolických adaptací, které pomáhají udržovat základní funkce, šetřit energii a chránit životně důležité tkáně. Tyto adaptace jsou nezbytné pro přežití v obdobích omezené dostupnosti potravy nebo zvýšených energetických nároků, ale mohou mít také nepříznivé účinky na celkové zdraví, pokud jsou dlouhodobé nebo extrémní.