Když se stresové hormony uvolní do krevního řečiště, jaké fyzické reakce nastanou?

1. Zvýšená srdeční frekvence a krevní tlak: Stresové hormony způsobují, že srdce bije rychleji a krevní cévy se stahují, což vede ke zvýšení krevního tlaku. Stresové hormony totiž připravují tělo na reakci „bojuj nebo uteč“, což vyžaduje zvýšený průtok krve do svalů a orgánů.

2. Zvýšená frekvence dýchání: Stresové hormony také zvyšují rychlost a hloubku dýchání, přivádějí do těla více kyslíku a připravují svaly na akci.

3. Rozšířené zorničky: Stresové hormony způsobují rozšíření zorniček, což umožňuje pronikání více světla do očí a zlepšuje vidění za špatných světelných podmínek.

4. Pocení: Stresové hormony stimulují potní žlázy, což vede k pocení. To pomáhá ochladit tělo a zabránit jeho přehřátí během reakce „bojuj nebo uteč“.

5. Zvýšené svalové napětí: Stresové hormony způsobují napnutí svalů, poskytují tělu extra sílu a připravují ho na fyzickou aktivitu.

6. Snížené trávení: Stresové hormony odvádějí tok krve pryč z trávicího systému a směrem ke svalům a orgánům potřebným pro reakci „bojuj nebo uteč“. To může vést ke sníženému trávení a žaludečním problémům.

7. Zvýšená hladina cukru v krvi: Stresové hormony způsobují uvolňování glukózy do krevního oběhu a poskytují tělu energii pro reakci „bojuj nebo uteč“.

8. Zvýšená bdělost a soustředění: Stresové hormony mohou zostřit duševní soustředění a bdělost a pomáhají jedinci rychle a efektivně reagovat na stresory.

9. Snížená imunitní funkce: Chronický stres může potlačit imunitní systém, takže jedinec je náchylnější k infekcím a nemocem.

10. Zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění a mrtvice: Dlouhodobé vystavení stresovým hormonům může zvýšit riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou infarkty a mozkové mrtvice, a to kvůli zátěži, kterou zatěžují srdce a cévy.