Co je Freudova realistická úzkost, morální a neurotická úzkost?

Podle psychoanalytické teorie Sigmunda Freuda existují tři typy úzkosti:realistická úzkost, morální úzkost a neurotická úzkost.

1. Realistická úzkost:

Realistická úzkost je normální a adaptivní reakce na vnější nebezpečí nebo hrozby. Je založen na vnímání skutečného nebezpečí v prostředí, jako je život ohrožující situace nebo čelit skutečné výzvě. Tento typ úzkosti motivuje jedince k ochranným opatřením a zajišťuje sebezáchovu.

2. Morální úzkost:

Morální úzkost vzniká z internalizace společenských hodnot a mravních norem. Je to strach z porušení mravních zásad, společenských norem nebo vlastního etického kodexu. Morální úzkost vede k pocitům viny, studu nebo pocitu nedostatečnosti, když jednotlivci nedokážou splnit svá internalizovaná morální očekávání.

3. Neurotická úzkost:

Neurotická úzkost je nejsložitějším typem úzkosti a má kořeny v nevědomých konfliktech. Nejde o reakci na skutečné vnější nebezpečí, ale spíše o projev nevědomé psychologické dynamiky. Neurotická úzkost často pramení z nevyřešených dětských konfliktů, potlačovaných pudů nebo hluboko zakořeněných strachů, které nejsou vědomě přístupné.

- Neurotická úzkost je nadměrná, iracionální a není úměrná skutečnému nebezpečí.

- Často je charakterizován pocitem strachu, nejistoty a chronických obav.

- Neurotická úzkost může narušovat každodenní fungování, způsobovat značné psychické potíže a zhoršovat vztahy a celkovou pohodu.

Freud věřil, že neurotická úzkost je obranným mechanismem proti nevědomým konfliktům a úzkostem, kterým nelze přímo čelit nebo je vyřešit. Slouží jako způsob, jak zvládat tyto vnitřní konflikty přemístěním úzkosti na vnější objekty, situace nebo symptomy.

Pochopení těchto různých typů úzkosti může poskytnout vhled do základních příčin emočního stresu a pomoci jednotlivcům pracovat na účinnějším zvládání a řešení své úzkosti.